Pacientův deník – 1. díl

Na této stránce chceme mimo jiné sdílet zkušenosti lidí s duševním onemocněním a snižovat tak jejich stigma ve společnosti. Budeme moc rádi, když nám svým příběhem přispějete i Vy. Vaše příběhy můžete zasílat na info@onassnami.cz.
Toto je první příběh, který zde zveřejňujeme. Přejeme příjemné čtení.

Pacientův deník – 1. díl

Není to tak dávno, co jsem měl zažívací potíže. Delší dobu jsem měl problémy s ukrutným hladem a nic mě pořádně nezasytilo. Začínal jsem z toho být zoufalý. Na radu svých blízkých jsem zašel k obvodní lékařce, říkejme jí třeba MUDr. Mladá, s žádostí na odběry krve na vyloučení cukrovky, případně problémů se štítnou žlázou. Vyslechla si mě a bez problémů mi vypsala žádanky na odběry.

Pár dní nato jsem volal do ordinace pro výsledky. Doktorka Mladá mi s klidným hlasem sdělila, že nemám nijak zvláštní hodnoty cukru v krvi a i ostatní věci se zdají být v pořádku.

To mě moc neuklidnilo, jelikož zažívací problémy u mne stále přetrvávaly. Spíš mi to tak říkajíc nasadilo brouka do hlavy. Časem se mi na rukou začala tvořit vyrážka připomínající krupičku – taková, kterou mají lidé trpící celiakií. Problémy se spíš zhoršovaly, nebyl jsem schopný dojet ani do práce. Cesta mi trvá v průměru 40 minut, ale dostal jsem během té doby takový hlad, že se mi udělalo úplně na omdlení. Když jsem se najedl, tak se mi začalo dělat špatně, občas mi bylo až na zvracení.

Nějakou dobu jsem se snažil to neřešit, ale obtěžovalo mi to život čím dál víc. Kromě těchto problémů se přidávala i extrémní únava a celkově se mi pomalu zhoršoval psychický stav. V rodinné anamnéze mám rakovinu tlustého střeva, neustále mě děsila představa, jak to všechno může skončit. Začínal jsem mít obavy, aby se i mé vleklé psychické problémy, které přetrvávaly řadu let a nyní byly na ústupu, nezačaly vracet.

Od první návštěvy obvodní lékařky uplynulo asi třičtvrtě roku a mně nezbývalo, než se za ní vypravit znovu.

Došel jsem do prázdné čekárny. Asi 20 minut jsem z ordinace slyšel veselý smích. Přemýšlel jsem, jestli nemám sebrat odvahu a zaklepat i přes výzvu „NEKLEPAT!“. Nakonec se dveře otevřely a vykoukla sestra. Když zjistila, že není čekárna prázdná, tak zahlásila, ať chvíli počkám. Opět zavřela. Smích a asi i zábava pokračovala dál. Po dalších pár minutách jsem se dostal do ordinace.

Doktorce jsem popsal vše, co se od poslední návštěvy změnilo. Asi dost naivně jsem očekával, že mě MUDr. Mladá pošle na nějaké vyšetření, aby zjistila co se mnou je. Následovalo ale asi 30 minut dohadování, které doktorka Mladá ukončila slovy, ať si zajdu k psychiatričce. Nevěřil jsem vlastním uším a tak jsem se ptal – „Čím to je, že se ty problémy neustále zhoršují a mám neustálý hlad?“. Její odpověď byla opravdu šokující – „Podívejte… asi takhle… Vy totiž moc jíte, a proto máte pořád hlad… Zajděte si k psychiatričce…“. Při odchodu z ordinace jsem měl obočí až na temeni hlavy z toho, jak jsem nevycházel z úžasu, co jsem právě prožil.

Za pár dní jsem šel na kontrolu ke své ambulantní psychiatričce. Musím říct, že byla ještě víc v šoku než já. Nečekala, že by mladá doktorka (MUDr. Mladé je něco málo přes 30 let.) mohla mít takové předsudky vůči duševně nemocným a shazovala jejich zdravotní problémy na základě psychiatrické diagnózy. Asi hodinu jsme probírali, jestli za tím náhodou nemohou být psychiatrické léky. Ty jsem ale bral již několik desítek měsíců stejné. Psychiatrička mi nakonec poradila, ať si nechám vypsat žádanky na gastroenterologické vyšetření.

Uběhlo pár dní a já zase seděl v čekárně u praktické lékařky. Tentokrát už mě tolik nepřekvapilo, co jsem si vyslechl. Nicméně jsem odcházel bez žádanek a opět s doporučením, abych si zašel k psychiatrovi, že mi beztak nic není.

No a tak jsem šel. Psychiatrička se ze zoufalství chytala za hlavu, protože nevěděla, co dál dělat. Jak zařídit, abych se dostal na nějaké vyšetření, když je cesta přes obvodní lékařku neprůchozí. Nakonec mi doporučila to, co jsem tušil – zkusit další kolo u MUDr. Mladé.

Za celých 10 let jsem tam nebyl tolikrát, jako za poslední měsíc. Připravil jsem se na nepříjemné dohadování. Čekání v ordinaci jsem si krátil vyhledáváním jiných praktických lékařů, kteří ještě registrují nové pacienty. Bylo mi jasné, že s touto paní doktorkou dál spolupracovat nebude možné. A jak jsem tušil, tak to byla opravdu poslední návštěva v její ordinaci. Celých 20 minut jsme se hádali o to, aby mi vypsala žádanku na gastroenterologické vyšetření. Můj poslední argument – a to rakovina tlustého střeva v rodinné anamnéze, ji nejspíš obměkčil.

Po příchodu domů jsem neváhal a okamžitě volal do praktické ambulance, kterou jsem si na webu vyhledal ještě v čekárně. Po asi šesti dnech jsem se šel registrovat k novému lékaři s vidinou lepšího přístupu. Nicméně jsem šlápl z bláta do louže. Nový pan doktor sice nebyl tak urputný a neposílal mě stále k psychiatrovi. Dokonce mi na mou žádost vypsal žádanku na vyšetření, ale z velké části na duševně nemocné nahlíží naprosto stejnýma očima a podle toho k nim i přistupuje.

Objednal jsem se na vyšetření a s hrůzou čekal, co mě bude čekat dál.

K mému obrovskému překvapení byla paní doktorka v gastroenterologické ambulanci velice vstřícná a nechápala, jak se mohla doktorka Mladá takto chovat. Stejně jako moje ambulantní psychiatrička zastává názor, že napřed je nutné vyloučit všechny akutní a chronické problémy, a pokud se nepřijde na žádný problém, tak je nutné řešit somatické symptomy na psychiatrii.

Abych celý svůj příběh uzavřel – šokovalo mě, jaké obrovské stigma panuje mezi samotnými lékaři. Je mi jasné, že nejsem jediný, kdo podobný, ne-li horší přístup sám zažil. Velice smutné je, že se to děje i mezi mladými lékaři. Abych ale neházel všechny lékaře do jednoho pytle, najdou se i takoví, jejichž přístup je velice profesionální, zodpovědný a vstřícný. Každopádně bychom se měli snažit vést novou generaci lékařů k přístupu bez předsudků k duševně nemocným. Podle statistik je dost reálné, že spousta z nich duševně nemocná je nebo má někoho s duševním onemocněním v rodině.

Nebojte se o duševním onemocnění mluvit – jen tak můžeme něco opravdu změnit. 

 

Komentáře

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..